Skip to main content

Znáte svá práva k Windows 7? (pokračování předchozího vydání)

Autoři: Darina Vodrážková a Jan Horný, MCP&MCTS, DAQUAS

V minulém díle jsme si připomenuli, co smíme a nesmíme dělat, jsme-li hrdými majiteli licence pro použití operačního systému Windows na desktopu. Kdo všechno jej může užívat přímo nebo k němu přistoupit a co se na něm smí dělat, kdo je zodpovědný za (ne)dodržení licenčních podmínek a jak je potřeba prokazovat, že užíváme software legálně. Dnes budeme pokračovat dalšími způsoby, jak licenci pořídit.

Legalizace

V předchozím díle jsme slibovali 2 + 1 speciální cestu k plné (neupgradové) licenci Windows pro desktop. Ty dvě tradiční jsou OEM (při nákupu s kompletním počítačem) a FPP, čili krabicové balení. Speciální cesty jsou vlastně víceméně také dvě. A obě vedou k nápravě „nesrovnalostí“, či k legalizaci. První nabídka (Get Genuine Kit) je určena pro řešení kusových případů, druhá (Get Genuine Windows Agreement) pomáhá z bryndy organizacím.

Get Genuine Kit (GGK) je licence, kterou si můžete koupit především v případě, až se při tradičním ověřování pravosti systému dozvíte, že zrovna ten váš není v pořádku – možná jste jej nakoupili u špatného zdroje, možná jste zadali špatné klíče, možná váš klíč někdo „ukradl“ a zprofanoval. Pokud nemáte uschován doklad o řádném zakoupení legální verze, pak nezbývá, než si správný operační systém pořídit znovu – a protože OEM lze získat jedině s celým novým počítačem a krabicová verze je hodně drahá, je GGK velmi zajímavým řešením takového problému.

Get Genuine Windows Agreement(GGWA) je – jak sám název naznačuje – smlouva. A to rovnou smlouva multilicenční. Je určena organizacím, které kvůli opomenutím či neznalosti pravidel v minulosti nenakupovaly plné licence – a mají třeba jen licence k upgrade. Dostávají šanci to jednorázově napravit – pořídí všechny scházející plné licence Windows OS v rámci jedné smlouvy, která jim je nabídne za cenu podstatně nižší, než má krabicové balení. Přijetím smlouvy se také zavazují, že všechny další počítače (nové, náhradní), které budou pořizovat, již budou mít řádnou OEM (či FPP) licenci. Stejně tak souhlasí (ale to je stejné ve všech multilicenčních smlouvách, jako je například Open License), že Microsoft má právo zkontrolovat, nakolik dodržují ujednání smlouvy.

Windows a multilicence

Společnost Microsoft nabízí přehršel multilicenčních programů, které se liší několika parametry:

  • pro jak velkou firmu či pro kolik počítačů jsou vhodné,
  • jestli poskytují licence trvalé či jen dočasné,
  • podle způsobu platby (jednorázově či postupně),
  • zda celá firma staví standard určitého vybavení či ne,
  • pro jaké subjekty jsou určeny (komerční, vzdělávací, charitativní atd.)

Pojmy jako Open License, Open Value, Select, Enterprise Agreement, Open Value Subscription – což je jen část ze zmíněné nabídky různých smluv o multilicencích – jste už jistě slyšeli. V lecčems se liší, v lecčems jsou si podobné, ale v jedné věci jsou všechny úplně stejné! Desktopový operační systém Windows nabízejí jedině jako upgrade. Vždy pod ním musí „sedět“ řádná licence – OEM, FPP nebo z programu Get Genuine. Poslední licence desktop OS, které se daly v multilicenci koupit jako full (plné) byly na přelomu století po jistou dobu Windows 2000 Professional. To už je ale dost dávno, že?

Použití Windows (jako všech produktů v multilicencích) se řídí dokumentem Užívací práva k produktu pro licence Microsoft. A zde nesmíme přehlédnout důležitou informaci:

Práva k instalaci a užívací práva.Dříve než použijete software v rámci licence, musíte přiřadit tuto licenci jednomu zařízení (fyzický hardwarový systém). Toto zařízení je označováno jako „licencované zařízení“. Přiřazenou licenci nesmíte převést na jiné zařízení. Hardwarový oddíl nebo server blade je považován za samostatné zařízení.

Před prvním spuštěním operačního systému je tedy potřeba trvale přidělit licenci OS zařízení, z něhož jej budeme spouštět. A toto přiřazení nelze již nikdy změnit. V tomto směru se multilicenční upgrade chová podobně jako licence OEM. Pokud vyřadíme počítač, který měl přidělenou licenci upgrade Windows desktop, vyřadíme i tuto licenci. (Kdyby ovšem došlo k odprodeji tohoto počítače někomu dalšímu, tak nový majitel získává jen tu „spodní“, OEM licenci. Licence „z multilicenční smlouvy“ lze převádět na jiný subjekt jen velmi výjimečně a vždy pouze se souhlasem společnosti Microsoft.)

Další důležitou vlastností multilicenčních smluv je ovšem nabídka

Software Assurance

Mnoho laiků vytrvale vidí Software Assurance (SA) jen jako předplatné práva na novou verzi (namísto upgrade), ale to je jen část pravdy. Jednak se přeci jen může stát, že během období, kdy si platíte SA, žádná nová verze ani R2 na trh nepřijdou, jednak Software Assurance dává ještě mnohá práva a přístup k cenným službám navíc. Cena za SA je u operačního systému určena na 29% z multilicenční ceny upgrade ročně. K čemu vám může být dobrá SA, pokud jste si právě pořídili zcela nová Windows 7 Professional – a o další verzi desktopového OS se ještě vůbec nemluví a sotva naznačuje?

Software Assurance je mnohem víc!

I když už Windows 7 máte, nebo je čerstvě pořídíte jako OEM, upgrade či získáte v rámci nároku na bezplatné převedení, má velký smysl zauvažovat o (a ideálně i realizovat) pořízení Software Assurance. Tak získáte ještě mnohá práva a funkce navíc, z nichž některé můžete nezbytně potřebovat a možná ani netušíte, že nejsou součástí samotné licence. Například:

  • používat Windows OS v edici Enterprise (na rozdíl od Windows Vista je Windows 7 Enterprise funkčně identická s edicí Ultimate)
  • spouštět jednu fyzickou a až 4 virtuální instance (virtualizační pravidlo 1 + 4)
  • ve fyzickém prostředí nainstalovat a spouštět až 2 instance (tzv. dual boot) čímž se ale zároveň zříkáte práva 1 + 4; pro oba body pak platí, že je možné odpovídající edice (Professsional nebo Enterprise) používat i v předchozích verzích a libovolně kombinovat
  • možnost vytvářet libovolné množství instancí, které mohou být uloženy jak na licencovaném zařízení, tak i na jiném úložišti
  • používat MUI (různé jazykové verze podle přání uživatelů)
  • šifrovat technologií BitLocker (BitLocker To Go)
  • spouštět Windows vzdáleně ze síťového úložiště (Remote Boot)
  • pořídit si předplatné sady nástrojů Microsoft Desktop Optimization Pack (MDOP)
  • zakoupit licenci Virtual Enterprise Centralized Desktop 

K čemu to všechno?

Edice Enterprise či Ultimate je jedinou cestou k vícejazyčné variantě Windows (MUI), která vám umožní přepínat jazyk operačního prostředí podle potřeb uživatele. Její součástí jsou také nástroje pro šifrování dat na PC a přenosném médiu BitLocker a BitLocker To Go.

BitLocker To Go je rozšířením již známé technologie BitLocker z Windows Vista. Samotný BitLocker, který má své místo na každém podnikovém notebooku, také doznal změn a vylepšení. Například při instalaci se již automaticky vytváří na systémovém disku partition potřebná pro jeho funkci a zapnutí šifrování disku je pak opravdu otázkou kliknutí. BitLocker To Go je ale velice rafinované rozšíření a přináší zabezpečení přenosných zařízení za použití stejné technologie. Externí zařízení dnes již dosahují takových kapacit, že není problém na jediné „flashce“ odnést kompletní duševní majetek nejedné firmy. Proto přichází BitLocker To Go, který vám umožní si bezpečné chování uživatelů vynutit prostřednictvím Group Policy (navíc „recovery“ informace jsou ukládány v Active Directory pro jednodušší správu). Je tedy možné bezpečně šifrovat data na interních a vyměnitelných médiích, přenosných zařízeních, která Windows 7 pomocí této technologie specifickým způsobem naformátují. Data je (samozřejmě při znalosti patřičných hesel) navíc možné přečíst i jinde než na Windows 7, neboť v nezašifrované části médií je k dispozici aplikace, která vám to pro některé operační systémy umožní.

K ní dále získáte právo na až čtyři další operační systémy spouštěné ve virtuálním prostředí stroje s licencí edice Enterprise. Tyto instance mohou nést také různé starší verze Windows (které, to je definováno v Downgrade Rights a v  Seznamu produktů). Platí podobné pravidlo, jako u Windows Serveru edice Enterprise: Pokud spustíte všech pět povolených instancí současně, musíte instanci spuštěnou ve fyzickém prostředí operačního systému použít výhradně ke spuštění softwaru pro virtualizaci hardwaru a softwaru ke správě a obsluze prostředí operačních systémů v daném zařízení.

Pokud se vám nehodí operační systém ve virtuálních strojích, můžete licenci Enterprise uplatnit ještě jinak: alternativně dává právo na celkem dvě instalace ve fyzickém prostředí na jednom zařízení.

Velmi pohodlné je s Windows 7 Enterprise také připojení do firemních sítí bez vytváření VPNDirect Access. Další specialitou, kterou obsahují jen ty nejvyšší edice, je BranchCache zefektivňující přenosy dat v pobočkové struktuře.

Edice Enterprise dále přináší velmi vítanou technologii určenou pro větší sítě (avšak velmi dobře využitelnou i v menších seskupeních počítačů), AppLocker, která umožní velmi přesnou kontrolu nad aplikacemi spouštěnými na desktopech. Každý, kdo někdy administroval nějakou síť, setkal se s problémem, že i uživatelé s omezenými právy si spouštějí aplikace, které jim povolit nechce – z bezpečnostních nebo jiných pádných důvodů (třeba proto, že pro ně není dost licencí). Zejména správci sítí ve školách či veřejně přístupných počítačích z toho byli poměrně nešťastní a uchylovali se k produktům jiných výrobců, které byly více či méně šťastně do systému integrovány a podle toho také fungovaly. Software Restrictions Policy, která se objevila v rámci Group Policy, vypadala jako spásné řešení, nicméně omezení v konfiguraci, absence komplexnějších nastavení a v neposlední řadě potíže nastávající po aktualizaci softwaru na desktopech tuto službu z větší části diskvalifikovaly. Proto Windows 7 přináší technologii AppLocker, která problematiku spouštěných aplikací v podstatě dokonale řeší. Staví na základech Software Restriction Policies a umožňuje administrátorům pohodlně vymezovat, co může který uživatel na desktopu spouštět v závislosti na mnoha parametrech.

AppLocker funguje na principu pravidel, která se před spuštěním aplikace vyhodnocují. V závislosti na uživateli nebo jeho členství ve skupinách tak můžete ovlivnit, jestli se daná aplikace, nebo aplikace určitého výrobce (publisher), spouštěná z určité cesty (path), odpovídající kontrolnímu součtu (hash), spustí. U pravidla týkající se vydavatele aplikace navíc můžete velmi pěkně určovat, zda se bude například jednat o konkrétní verzi nebo verzi danou a novější.

Zajímavé na přebohaté edici Enterprise je to, že v tradičních licenčních modelech přežije i eventuální neprodloužení Software Assurance. Stojí a padá jen s počítačem, kam byla přiřazena licence.

Pro velmi slabé stroje nabízí SA dočasnou záchranu v podobě velmi ořezaných Windows Fundamentals for Legacy PCs. Také z nich můžete udělat zařízení pouze přistupující k desktopům provozovaným na serveru (viz níže). Network Use Rights je dalším právem Software Assurance. Ale nenechte se mýlit letmým překladem! Neznamená to, že Windows pro desktopy bude sloužit třeba jako aplikační síťový server, to skutečně žádná licence nepovoluje. Zde se nejedná o nic jiného než o právo vzdáleného zavedení systému známé jako Remote Boot.

Pro chytré profesionály v IT odděleních přináší možnost předplatit svým opečovávaným mašinkám v některé z tříletých smluv sadu MDOP for Software Assurance. Microsoft Desktop Optimization Pack je pravidelně aktualizovaný balíček technologií, které významně zjednodušují správu desktopů, snižují náklady a zvyšují spolehlivost infrastruktury. Stačí jen uvést zde obsah jednotlivých komponent a srdce pečlivého síťového administrátora s jasnou koncepcí nemůže nezaplesat:

  • Application Virtualization (App-V, spíše známé pod původním názvem SoftGrid)
  • Enterprise Desktop Virtualization  (MED-V)
  • Asset Inventory Service
  • Diagnostics & Recovery Toolset
  • Advanced Group Policy Management
  • System Center Desktop Error Monitoring

Elegantní cesta ke standardizaci a zdokonalené správě vede přes nabídku jiného předplatného: Windows Virtual Enterprise Centralized Desktop (VECD). Tuto licenci lze (za různou cenu) získat jak pro PC se Software Assurance tak pro tenké klienty nebo pro zařízení, která nejsou v majetku firmy (domácí počítače zaměstnanců, počítače smluvních spolupracovníků). Také umožní sdílení např. blade serverů více uživateli a především je to jediná licenčně korektní cesta, jak spouštět desktopový operační systém na serverech a vytvořit tak architekturu postavenou na základech VDI.

Jak se pořizuje Software Assurance?

Nu, důvodů proč mít SA pro desktopový operační systém bylo uvedeno rozhodně dost. I když všechny scénáře nejsou pro všechny uživatele stejně důležité, měl by profesionál o této nabídce přinejmenším vědět více, než jen, že jde o právo na příští verzi Windows. Vedlejším, ale velmi zajímavým efektem SA je možnost využít tříletých smluv typu Open Value, které umožňují postupnou platbu za trvalé softwarové licence Windows upgrade nebo jejich roční pronájem.

Již bylo řečeno, že SA je nabízena jen v multilicenčních programech, ale lze ji pořídit nejen k Windows Upgrade, ale do 90 dnů od pořízení OEM licence také k ní. (Platnost dokoupené SA se dokládá mj. i kopií nabývacího dokladu k počítači s OEM, aby bylo zřejmé, zda byla lhůta dodržena).

Ve známé smlouvě Open License se SA platí najednou a nedělitelně na celou dobu trvání smlouvy (tj. na dva roky). Ve smlouvách tříletých se může platit po jednotlivých letech. Na otevření nejmenší multilicenční smlouvy je potřeba 5 licencí (SA se také počítá jako jedna, upgrade se Software Assurance pak rovnou za dvě licence).

Speciální nabídka – škoda ji minout!

Při příležitosti uvedení Windows 7 na trh udělil Microsoft výjimku z pravidla na dokoupení Software Assurance. Namísto obvyklých 90 dní povoluje dokoupit SA ke všem počítačům, které byly pořízeny s OEM licencí Windows XP Professional nebo Windows Vista Business až od 1. srpna 2008 – čili starší více než rok! Protože i mnohý IT profesionál donedávna nevěděl o SA pro desktopové OS nic víc než, že jde o právo na nové verze, nebyla tato gentlemanská nabídka příliš vnímána. Díky tomu došlo na několikrát k prodloužení termínu na její využití, aby se nestalo, že se firmy doopravdy dozvědí už jen „co jim to pěkného uteklo“. Poslední termín platný pro Českou republiku pro dodatečné pořízení SA k počítačům s OEM licencemi Windows XP Pro/ Vista Business zakoupeným od loňského srpna je do konce kalendářního roku 2009!

Zvažte: získáte upgrade na žádané Windows 7 Professional či Enterprise, edice Enterprise vám přinese několik rozšíření užívacích práv a zároveň technologie, které zvýší zabezpečení dat a podstatně zlepší možnosti správy operačního prostředí.

To celé můžete pořídit cestou tříleté smlouvy Open Value, která nabízí jak samotnou SA (pro počítače, které se vešly do toho speciální „okénka“ od 1. srpna 2008 či pro počítače, které nejsou starší 90 dní), tak pro upgrade se Software Assurance (pro ještě starší počítače, pokud jsou takové, že zvládnou svižně provozovat Windows 7). Kde vás sice srdce i hlava táhne k Windows 7, ale stav desktopů jejich nasazení neumožňuje, můžete racionálně uvažovat o virtualizaci celých stanic a jejich provozu na svižných serverech – a tam je opět podmínkou Software Assurance, která vás dovede i k nezbytné licenci VECD (viz výše).

Open Value je tříletá smlouva, v níž platíte SA vždy na 1 rok. Až do třetí výroční platby se o ní účtuje jako o ročním pronájmu, o SA jako o službě. Jestli jste IT specialista a poslední věta je pro vás poněkud nesrozumitelná, nezoufejte, připravili jsme počtení i pro vaše účetní... Stejně jako smlouvu Open Value vám i Průvodce účtováním softwaru bude umět poskytnout kvalifikovaný dodavatel licencí. Šťastnou ruku při jeho výběru, dost informací při prosazování koncepčního řešení a alespoň trochu času pro vaše uživatele, v němž jim dokážete předvést ty nejhezčí a nejšikovnější vlastnosti nového operačního systému, přejí

Jan Horný a Darina Vodrážková, oba MCP & MCTS se specializací na licence ze společnosti DAQUAS, Licensing Delivery Partner of the Year.

Partner of the year

 

Tradiční upozornění na závěr

Texty psané Italicou jsou citací z dokumentu Užívací práva k produktu pro licence Microsoft, říjen 2009, str. 126.
Tento článek sám, jeho autoři a koneckonců ani nikdo v této republice si nedělá nárok na oficiální výklad licenčních podmínek společnosti Microsoft. K tomu jsou oprávněni pouze příslušní právníci společnosti. My se vám ovšem snažíme obsah nedostatečně známých dokumentů co nejvíce zpřístupnit a přiblížit. Aby byl text srozumitelný, nelze všude dosáhnout 100% přesnosti vyjádření.