Exportovat (0) Tisk
Rozbalit vše

Licence produktů Microsoft ve virtuálním prostředí

Publikováno 10.ledna 2008


Autor článku:
Darina Vodrážková

K čemu je dobrá virtualizace

Spouštět softwarové produkty na jednom fyzickém stroji v oddělených virtuálních prostředích se hodí pro nejrůznější účely. Typické použití umožňuje například snížit náklady konsolidací serverů, ať už pro úsporu energie, nebo pro maximální využití kapacit hardwaru pro běh aplikací, které třeba vyžadují rozdílné verze operačních systémů nebo je není vhodné provozovat v rámci jednoho OS. Užitečným efektem virtualizace je i izolované spouštění nedůvěryhodných (například teprve testovaných) aplikací, které tak neohrozí fungování jiných životně důležitých programů. Velmi praktická je též možnost dynamicky rozkládat zátěž na několika různých serverech a bleskově rozchodit další instanci produktu spuštěním připraveného image virtuálního stroje.

K čemu dobrá není

Smyslem virtualizace není snížit počet licencí potřebných pro provozování určité softwarové konfigurace. Licenční podmínky totiž v podstatě požadují stejný počet licencí bez ohledu na to, zda se software provozuje na fyzickém nebo na virtuálním hardwaru. Pokud tedy dojde ke sloučení tří samostatných serverů, z nichž na dvou provozujeme Windows Server s SQL Serverem a na třetím třeba Exchange Server, do jednoho fyzického stroje se třemi virtuálními prostředími o stejné skladbě, budeme potřebovat tyto licence:

  • Windows Server pro fyzické prostředí

  • Virtual Server (zdarma) nebo jiný prostředek pro virtualizaci

  • 3 x Windows Server pro všechna tři virtuální prostředí

  • 2 x SQL Server

  • 1 x Exchange Server

(klientské licence pro tuto chvíli nebudeme uvažovat, ale samozřejmě jsou potřeba, a pro Windows Server se jistě vyplatí spíše licenční režim Per Device/Per User, kde mají všechna zařízení/uživatelé přístup ke všem příslušným serverům)

Zavedení nových pojmů

Rozvoj virtualizačních technologií Microsoft reflektoval i v licenční politice. Objevilo se několik nových pojmů používaných pro popis práv, která získáváme pořízením licence.

Klíčový je pojem OSE (Operating System Environment, prostředí operačního systému). Jeho definice je součástí smluv MSLT (Microsoft Software License Terms; dříve EULA), které se týkají krabicových balení produktů, a Product Use Rights (Užívací práva k produktu) pro multilicenční smlouvy. Zjednodušeně a stručně můžeme říci, že OSE je operační systém (nebo i jeho samostatně spustitelná část) plus aplikace, které se na něm eventuálně spouštějí – a to bez ohledu na to, zda OSE běží ve fyzickém či virtuálním prostředí. Vytvoření nového pojmu rozkošatilo licenční názvosloví o další typ licence: kromě licencí Per Server, máme přístupové licence Per User a Per Device a teď už i Management License Per OSE (týká se zatím především rodiny System Center).

Dalším pojmem je instance. Smlouvy nyní říkají, že každá pořízená licence dává právo vytvořit neomezený počet instancí softwaru (a popisují, jak taková instance vznikne – instalací, klonem jiné instance atd.) s tím, že před prvním spuštěním dané instance musí být příslušná licence přidělena stroji, na kterém se bude spouštět. Ovšem je potřeba si uvědomit, že z jiných ustanovení licenčních ujednání vyplývá, že strojem (serverem, počítačem) se v tuto chvíli rozumí fyzické hardwarové zařízení.

Přiřazení licence

Takové přiřazení licence je opět podrobně popsáno v licenčních podmínkách. Pro práci s virtuálními stroji (a jejich přenášení na libovolný hardware) je klíčové ustanovení, které říká, že přiřazení licence je chápáno jako trvalé a je možné je změnit nejdříve po 90 dnech. V kratší době pouze v případě, že provoz serveru ukončíte z důvodu trvalé hardwarové chyby. Proto je tedy zřejmé, že z hlediska licencí bude střídavé spouštění virtuálních OSE na různých strojích stejně náročné, jako střídavé spouštění OSE na různých fyzických strojích, kdyby virtualizace nebylo. Technický rozdíl a efekt dosažený využitím virtualizace je však jistě každému zřejmý.

V licenčních podmínkách se lze ovšem také pro každý produkt dočíst, na kolik běžících instancí máte právo s jednou licencí produktu. Obvykle platí: jedna licence = jedna běžící instance. Pojem běžící instance je opět ve smlouvě vysvětlen: Instance je „spuštěna“ načtením do paměti a spuštěním jedné nebo více jejich instrukcí. Jakmile je instance spuštěna, považuje se za spuštěnou (bez ohledu na to, zda jsou její instrukce dále prováděny) až do okamžiku jejího odstranění z paměti.

Výjimky z pravidel

U vybraných produktů se ovšem podpora virtualizace, kterou Microsoft nabízí, projevuje i výhodnějšími licenčními právy. Například licence Windows Server 2003 Enterprise Edition R2 přiřazená jednomu stroji umožňuje na něm spouštět jednu instanci WS Enterprise ve fyzickém a až čtyři instance ve virtuálním prostředí. Licence Windows Server 2003 R2 Datacenter Edition dovoluje dokonce neomezený počet „virtuálních instancí“, přičemž to mohou být i edice Enterprise, Standard či Web Edition. A samozřejmě (zejména, pokud pořizujete licence v multilicenčních programech) mohou být i v různých verzích: starších (Windows Server 2000 či NT) – s využitím práva na downgrade, či novějších (Windows Server 2008) – s předplacenou Software Assurance. Dalším příkladem zvýhodněné virtualizace je licence typu External Connector, která poslouží všem fyzickým i virtuálním OSE s příslušným produktem na jednom fyzickém serveru. Nová verze Windows Server 2008 bude v otázkách počtu instancí ještě štědřejší než 2003 R2. SQL Server 2005 od SP2 také povoluje více instancí.

Nechceme však tento článek zatížit podrobnostmi z licenčních ustanovení k jednotlivým produktům, proto zde jen upozorňujeme, že výjimky z pravidla „Virtualizace neušetří licence“ existují, mají svá přesná vyjádření a formulace a je velmi výhodné o nich vědět v okamžiku, kdy se rozhodujete o architektuře řešení.

Zdroje dalších informací

Protože licenční problematika – a to zejména v oblasti serverových produktů – je skutečně hodna toho označení, není efektivní ztrácet čas, energii a v horším případě i peníze tím, že se budete pokoušet hledat tu správnou konstelaci sami. Od toho jsou kvalifikovaní partneři společnosti Microsoft (zkuste vybírat mezi těmi, kteří získali certifikaci s licenční kompetencí), aby vám ji nabídli a pomohli vám udržet licenční čistotu technologického řešení za co nejpřijatelnější cenu.

Pokud se přece jen chcete věnovat vlastnímu studiu, pomohou vám tyto materiály: Virtualization Brief, Virtualization White Paper a Product User Rights.

Tento článek byl s ohledem na srozumitelnost a stravitelnost sepsán s jistou mírou zjednodušení a s tím související nepřesností. Nelze z něj tedy vyvozovat závěry, které by neodpovídaly oficiálním ustanovením příslušných licenčních podmínek, o nichž se zmiňujeme (MSLT a PUR). Před každým pořízením softwaru nebo jeho novým použitím si je, prosím, prostudujte, nebo své otázky konzultujte s důvěryhodnými odborníky na tuto problematiku.


Byl tento obsah pro vás užitečný?
(Zbývající počet znaků: 1500)
Děkujeme za váš názor.
Zobrazit:
© 2014 Microsoft