Skip to main content

Všechno, co potřebujete vědět o licencích Microsoft Exchange

Poštovní servery se poznenáhlu staly pro mnoho firem tou nejvíce „business critical“ aplikací. Mnoho IT šéfů říká, že si docela dobře dokáže představit, jak se firma srovná s několikadenním výpadkem telefonních linek, ale už ne s výpadkem poštovního řešení. Je to trochu dáno i absencí pořádných, v praxi podniku doopravdy využívaných portálových řešení a správy dokumentů (jakou poskytuje třeba SharePoint). Informace se nevystavují, ony se rozesílají. Chceme-li mít jistotu, že kolega dostane správný dokument a ve správné verzi, pošleme mu jej emailem a on nám jej emailem s poznámkami a úpravami vrátí, atd. A krom toho, Microsoft Outlook je nesmírně populárním klientem pošťáckých služeb, takže není divu, že Exchange používá skutečně velké procento podniků. Jeho licenční pravidla nejsou zvlášť složitá, ale sem tam nějaká ta nejasnost se objeví a spory se vedou. Pojďme si je vyjasnit.

Licenční režim je v tradičním schématu Server/CAL. K tomu pár nečekaných detailů a všechno je zřejmé.

Licence pro server

Nikoho už asi nepřekvapíme informací, že Exchange 2010 je výhradně 64bitový (tentokrát i včetně zkušebních verzí), potřebuje tedy pod sebou 64bitovou variantu operačního systému Windows Server. Podobně jako u Exchange 2007 lze server provozovat v různých rolích. Je jich přichystáno pět: Edge, mailbox, hub, access, unified communications a volí se rovnou při instalaci, aby se uplatnily jen náležité komponenty. Kromě role Edge mohou všechny koexistovat na jednom serveru (pak vystačí s jednou serverovou licencí), nebo mohou být odděleny – pak každá role v odděleném operačním prostředí (OSE), bez ohledu na to, zda fyzickém či virtuálním, spotřebuje jednu serverovou licenci.

Exchange Server se nabízí ve dvou edicích – Standard a Enterprise. Varianta Enterprise se liší především tím, že umožňuje vytvářet clustery, a schopností obsloužit větší počet uživatelů a více databází. Prakticky jde o jedinou instalaci, jejíž rozdílná funkcionalita se vyvolává vloženým klíčem. Z technického pohledu je tedy velmi snadné přejít na vyšší edici pouze vložením klíče pro Enterprise. Z licenčního pohledu už to ovšem tak triviální není. Protože neexistují zvýhodněné upgrady serverových produktů, je obvykle jedinou cestou, jak „povýšit“ edici, nákup zcela nové licence. Pouze v případě, kdy je licence edice Standard pokryta aktivním předplatným Software Assurance (SA), lze dokoupit tzv. Step-Up license – kterou doplatíte rozdíl mezi cenou Standard L/SA a Enterprise L/SA.

Skutečným licenčním bonbónkem je fakt, že obě edice Exchange Serveru jsou zmíněny v rozšířených pravidlech Application Server License Mobility, což umožňuje výhodnější používání tohoto produktu v prostředí virtuálních farem a datacenter.

Klientská licence CAL

je také v edicích Standard a Enterprise. Ty ovšem nijak nekorespondují s edicemi serverů, ale s tím, jak bohatou funkcionalitu uživateli poskytují. Základní (typické) služby poštovního serveru (ať již je poskytuje server v edici Standard či Enterprise) mohou využívat všichni uživatelé s CAL Standard. Bohatší funkčnost je přístupná pouze na základě aditivní (!) Enterprise CAL. Ta povoluje používat

  • Voicemail
  • Personal Archive
  • Advanced Mobile Policies
  • Information Protection and Compliance
  • Cross-Mailbox Search
  • Legal Hold
  • Custom Retention Policies
  • Per User/Distribution List Journaling

V tříletých multilicenčních smlouvách je dostupná také licence Exchange Enterprise CAL with Services, která zahrnuje jednak Software Assurance (SA) , ale též služby vyladěného bezpečnostního řešení Forefront Security for Exchange případně Forefront Online Security.

Klient Outlook

Již od verze Exchange 2007 není součástí CAL licence k použití klienta Outlook. Platí ovšem, že ti, kdo měli CAL pokryty aktivní Software Assurance k 30. 11. 2006 (tj. k uvedení Exchange 2007 na trh), mají i po skončení pokrytí SA nárok na používání Outlook 2007. Dokonce v případě, že pokrytí SA obnovovali i nadále, pak získají práva ještě na jednu další verzi Outlook (už víme, že to bude verze 2010, která přijde na trh letos s jarem).

Outlook se dá ovšem pořídit i samostatně, nicméně stále je nejčastější cestou, kudy se dostává k uživateli některé z edic Microsoft Office (s výjimkou Home & Student).

Kdo všechno potřebuje licenci?

Licenci je potřeba poskytnout všem, kdo využívají služeb Exchange Serveru, ať již přímo nebo nepřímo. Můžeme ovšem volit mezi licencí pro uživatele či pro zařízení. Mnohem obvyklejší je v dnešní době přidělovat licenci Per User. Tu totiž využije uživatel kdykoli, když přistoupí k poště z kanceláře, z domova, z mobilního zařízení (OMA), po webu (OWA). Licenci Per Device uplatníte velmi zřídka, snad pouze v případě „poštovního kiosku“ někde na chodbě instituce, nebo třeba u společného počítače ve skladu, kde na 3 směny pracuje několik zaměstnanců, u nichž se nepředpokládá, že by potřebovali poštu i jinde, než přímo v práci.

Je dobré mít na paměti, že licence Per User se přiděluje fyzické osobě. Nikoli mailboxu, či uživatelskému účtu... Na počtu mailboxů příslušného uživatele nijak nesejde.

Protože ustanovení o nepřímém přístupu (známější v souvislosti s pojmem multiplexing) občas vyvolává různé absurdní myšlenky na to, zda bychom neměli přidělovat CAL i všem adresátům pošty, objevila se s novou verzí v licenčních pravidlech i tato vysvětlující věta: You do not need CALs for any user or device that accesses your instances of the server software without being directly or indirectly authenticated by Active Directory.

Další licence

Ke kompletnímu pojednání schází ještě pár drobností.

Za prvé, firma, která by chtěla poskytnout funkcionalitu poštovního řešení svým partnerským společnostem či zákazníkům výhradně pro účely společného podnikání, může se rozhodnout, zda jim bude pořizovat jednotlivé licence CAL, nebo si obstará External Connector. (Vyplatí se to až od skutečně velkého počtu...)

Dále ještě připomeňme, že všichni uživatelé či zařízení s licencí Exchange CAL budou potřebovat i Windows Server CAL, protože při běhu Exchange se nelze Windows Severu dost dobře vyhnout. Totéž platí i pro Windows External Connector.

Firma, která myslí dopředu, obstará si Exchange CAL v rámci skladebné licence Core CAL se Software Assurance, která obsahuje klientské přístupové licence pro Exchange, Sharepoint Server, Windows Server a SC Configuration Manager.

Velmi zajímavou alternativou k provozu Exchange inhouse je hostované řešení. Tahle cesta nabízí nejméně tři různé směry, s různou mírou komfortu, individuálního přístupu, modernosti vs. tradice..., a bohatou škálu cen v závislosti na tom, jakou nabídku si přesně vyberete.

A úplně nakonec perlička

Současně s uvedením Exchange 2010 se objevila v nabídce také nová edice Exchange 2007 Standard for Small Business. Má podobná omezení, jaká známe z produktu Small Business Server, včetně omezení na max. 75 přistupujících.

To by pro tentokrát jistě stačilo, více informací najdete u certifikovaných licenčních konzultantů. Chce to obvykle trošku trpělivosti a fantazie, ale pro každého se nakonec to správné řešení najde.

Darina Vodrážková, MCTS