Pokud chcete zobrazit článek v angličtině, zaškrtněte políčko Angličtina. Anglickou verzi článku můžete také zobrazit v místním okně přesunutím ukazatele myši nad text.
Překlad
Angličtina

Co je nového v prostorech úložiště v systému Windows Server

 

Rozsah platnosti: Windows Server 2012 R2

Toto téma popisuje funkce přidané v systému Windows Server 2012 R2 do Prostorů úložiště. Patří k nim vrstvy úložiště, mezipaměť se zpětným zápisem a duální parita.

Prostory úložiště tvoří základ pro finančně efektivní, vysoce dostupná, škálovatelná a flexibilní řešení úložiště pro virtuální i fyzická nasazení. Prostory úložiště nabízejí propracované funkce virtualizace úložiště, které zákazníkům umožňují využít standardní úložiště pro škálovatelná nasazení na víc uzlů nebo na jediný server. Jsou vhodné pro celou řadu zákazníků, třeba pro podniky a společnosti specializované na cloudový hosting, které pro finančně efektivní úložiště s vysokou dostupností a škálovatelností používají Windows Server. Další informace najdete v tématu Prostory úložiště – přehled.

Funkční změny Prostorů úložiště v této verzi popisuje následující tabulka.

Vlastnost/funkce

Novinka, nebo aktualizace?

Popis

Vrstvy úložiště

Nový

Automaticky přesune často používaná data do rychlejšího úložiště (jednotka SSD (solid-state drive)) a data, která se tolik nepoužívají, do pomalejšího úložiště (pevný disk).

Mezipaměť se zpětným zápisem

Nový

Ukládá menší náhodné zápisy na jednotky SSD do vyrovnávací paměti a snižuje tak latenci zápisů.

Podpora paritních prostorů u clusterů s podporou převzetí služeb při selhání

Nový

Umožňuje u clusterů s podporou převzetí služeb při selhání vytvářet paritní prostory.

Duální parita

Nový

Ukládá v paritním prostoru dvě kopie informací o paritě, což přispívá k ochraně před selháním dvou fyzických disků současně a optimalizuje efektivitu úložiště.

Automatické opětovné sestavování prostorů úložiště z volného místa ve fondu úložiště

Nový

Zkracuje dobu potřebnou k opakovanému vytvoření prostoru úložiště po selhání fyzického disku díky využití volné kapacity ve fondu namísto jediného disku k výměně za chodu.

Díky vrstvám úložiště můžete vytvářet virtuální disky, které sestávají ze dvou vrstev úložiště:

  • Vrstva jednotky SSD (solid-state drive) pro často používaná data

  • Vrstva pevného disku pro data, která se tolik nepoužívají

Prostory úložiště transparentně přesouvají data na úrovni podsouborů mezi oběma vrstvami podle toho, jak často uživatelé data používají.

Jakou přidanou hodnotu tato změna přináší?

Vrstvy úložiště kombinují ty nejlepší vlastnosti jednotek SSD a jednotek pevného disku. Zvyšují výkon nejčastěji používaných dat tím, že je přesouvají na jednotky SSD, a zároveň zachovávají možnost ukládat velké objemy dat na nenákladné pevné disky.

Co funguje jinak?

Se zavedením vrstev úložiště se změnilo toto:

  • Pokud chcete pomocí vrstev úložiště vytvořit prostor úložiště, musí být ve fondu úložiště dost pevných disků a jednotek SSD pro podporu vybraného rozložení úložiště a na pevných discích musí být dost volného místa.

  • Když vytváříte prostor úložiště pomocí Průvodce vytvořením virtuálního disku nebo pomocí rutiny New-VirtualDisk, můžete určit, že se má virtuální disk vytvořit s vrstvami úložiště.

  • Pokud chcete vytvořit prostor úložiště s vrstvami úložiště, musí virtuální disk používat pevné zřizování a počet sloupců musí být v obou vrstvách stejný (čtyřsloupcový dvoucestný prostor úložiště se zrcadlením a s vrstvami úložiště by vyžadoval osm jednotek SSD a osm jednotek pevného disku).

  • Svazky, které se vytvářejí na virtuálních discích používajících vrstvy úložiště, by měly mít stejnou velikost jako virtuální disk.

  • Správci můžou připnout (zařadit) soubory do vrstvy se standardní jednotkou pevného disku nebo do rychlejší vrstvy s jednotkou SSD, a to pomocí rutiny Set-FileStorageTier. Zajistí tak, aby se uživatelé k souborům vždycky dostávali z odpovídající vrstvy.

  • Pro práci s vrstvami úložiště jsou dostupné následující nové rutiny prostředí Windows PowerShell a rutina New-VirtualDisk zahrnuje parametry –StorageTiers a -StorageTierSizes.

    • Set-FileStorageTier

    • Get-FileStorageTier

    • Clear-FileStorageTier

    • New-StorageTier

    • Get-StorageTier

    • Set-StorageTier

    • Resize-StorageTier

    • Remove-StorageTier

    • Get-StorageTierSupportedSize

Informace o používání vrstev úložiště najdete tady: Vrstvy v Prostorech úložiště ve Windows Serveru 2012 R2 krok za krokem.

Prostory úložiště můžou využít existující jednotky SSD ve fondu úložiště k vytvoření mezipaměti se zpětným zápisem, která dobře snáší výpadky energie a ukládá menší náhodné zápisy na jednotky SSD do vyrovnávací paměti a teprve později je zapíše na jednotky pevného disku.

Jakou přidanou hodnotu tato změna přináší?

Menší náhodné zápisy při běžných úlohách v podnikovém prostředí často převažují a můžou ovlivnit výkon dalších probíhajících přenosů dat. Díky využití jednotek SSD (které jsou u náhodných přístupů vynikající) pro ukládání do mezipaměti se zpětným zápisem můžou Prostory úložiště snížit latenci náhodných zápisů a zároveň výrazně omezit dopady na výkon jiných přenosů dat.

Co funguje jinak?

Mezipaměť se zpětným zápisem je transparentní pro správce i uživatele. Vytváří se na všech nových virtuálních discích, pokud je ve fondu úložiště dostupný dostatečný počet jednotek SSD, jak určují následující nároky na přidružený prostor úložiště:

  • Jednoduché prostory vyžadují jednu jednotku SSD.

  • Dvoucestné prostory se zrcadlením a prostory s jednoduchou paritou vyžadují dvě jednotky SSD.

  • Trojcestné prostory se zrcadlením a prostory s duální paritou vyžadují tři jednotky SSD.

Ukládání do mezipaměti se zpětným zápisem funguje ve všech typech prostorů úložiště, včetně prostorů úložiště s vrstvami úložiště.

V nově vytvořených prostorech úložiště se ve výchozím nastavení automaticky používá mezipaměť se zpětným zápisem o velikosti 1 GB. Fond úložiště ale musí obsahovat dostatek fyzických disků, které mají Typ média nastavený na SSD nebo mají Využití nastavené na Deník, aby byla zajištěná podpora určeného nastavení odolnosti. Když tolik fyzických disků s těmito nastaveními k dispozici není, nastaví se velikost mezipaměti se zpětným zápisem na nulu. Výjimkou jsou paritní prostory, kde se nastaví na 32 MB.

Pomocí Prostorů úložiště můžete v clusterech s podporou převzetí služeb při selhání vytvářet paritní prostory.

Jakou přidanou hodnotu tato změna přináší?

Úlohy, které vyžadují vyšší využití kapacity než prostory se zrcadlením, teď můžou využívat paritní prostory s jednou nebo dvěma kopiemi informací o paritě (jednoduchá nebo duální parita) a maximalizovat tak kapacitu a odolnost. Zároveň se pořád nabízí možnost převzetí služeb při selhání jiným uzlem clusteru.

Co funguje jinak?

Paritní rozložení úložiště si můžete vybrat, když vytváříte virtuální disky ve Správci serveru nebo pomocí rutiny New-VirtualDisk.

Při použití duální parity se v paritním prostoru ukládají dvě kopie informací o paritě, což přispívá k vyšší ochraně proti selhání dvou disků současně.

Jakou přidanou hodnotu tato změna přináší?

Duální parita vám umožňuje dosáhnout vysoké úrovně odolnosti, ať už používáte paritní prostor s velkým počtem disků, nebo potřebujete zajistit ochranu proti selhání dvou disků současně.

Co funguje jinak?

Typ odolnosti s duální paritou si můžete vybrat, když vytváříte virtuální disky ve Správci serveru nebo pomocí rutiny New-VirtualDisk.

Prostory úložiště teď umožňují automaticky znovu vytvářet prostory úložiště z volného místa ve fondu úložiště namísto používání disků vyměnitelných za chodu.

Jakou přidanou hodnotu tato změna přináší?

Opakované vytvoření netrvá tak dlouho, protože data uložená na disku, který selhal, teď může přijmout víc disků ve fondu a nemusí se čekat, až všechna data zapíše jediný disk vyměnitelný za chodu. Navíc už nejsou potřeba disky vyměnitelné za chodu a volné místo ve fondu úložiště může pro fond poskytnout další kapacitu a zlepšit výkon.

Co funguje jinak?

Když fyzický disk selže, nebude se kopie dat, která na něm byla uložená, zapisovat na jediný disk vyměnitelný za chodu, ale data se zkopírují na několik fyzických disků ve fondu, takže se dosáhne předchozí úrovně odolnosti. Správci už nemusí přidělovat fyzické disky, které mají ve fondu úložiště sloužit jako disky vyměnitelné za chodu.

Zobrazit: